obr. 1: Pohled od břehu řeky Vézére na monumentálně pùsobící útes s římsami a umělými dutinami skalního města Madelaine.

    Tyto dutinky byly již od pravěku osídleny. Nejstarší přítomnost člověka je archeologicky datována cca 55 000 let, šlo ale jen o náhodné využití dutin lovci. Souvislejší osídlení bylo až paleolitické, (stáří cca 28 000 let). Prokázaly to poměrně četné nálezy kamenných nástrojù. Po určité pauze byla další fáze osídlení pozdně neolitická. Ta nicméně znamenala počátek slávy zdejšího skalního města. V této době se totiž začali zdejší obyvatelé věnovat místo života nomádských lovcù, usedlému životu zemědělcù. Potvrzují to kameny pro mletí obilí, stejně jako další nástroje, a pomùcky pro rybolov.
    První nálezy keramiky pocházejí také z tohoto období. Kovù začali zdejší obyvatelé používat o něco později. Během doby bronzové místě bylo zdejší kamenné město asi nejvíce obsazené. Zdejší římsy a dutiny byly postupně upraveny tak, že z nich vznikala první opevněná města.
    Osídlení kolísalo a existovala i období, např. v době železné, které se jeví jako sterilní. To ale nemusí, podle archeologù znamenat, že obyvatelstvo zmizelo, ale mùže to být zpùsobeno vyklizením pozùstatkù tohoto období, v pozdějším období středověku, kdy bylo zdejší pevnosti podobné město intensivně využíváno. Pro období středověku jsou k dispozici četné historické i archeologické dùkazy. Vstup do objektu je snadno bránitelný a byl ještě posílen dřevěným mostem, který mohl být odstraněn v době útoku. Navíc je odsud dobrý výhled do krajiny i na řeku. To vše bylo dùvodem, že od 6. do 16. století, se stala ze zdejšího útesu prosperující skalní obec složená z mnoha budov a opevnění. Byla zde kromě obytných částí i jatka a pekárny, pracovali zde kováři, hrnčíři, tkadleny, obuvníci. Byl zde i fungující kostel, tržiště, vězení, a tak dále. Obec Madelaine byla zcela soběstačná jak dokazují nejen pozùstatky, ale i to, že v 9. a 10. století kdy v této oblasti loupili Normané, se stala součástí královského obranného systému. Obec byla obsazena nepřetržitě po celou tuto dobu. Její konec nastal v roce 1588, kdy bylo město opuštěno.
    Pro jeskyňáře je zajímavé, že nedaleko odtud v údolí řeky se nalézá i známá jeskyně Lascaux, s překrásnými prehistorickými malbami.

    Text a foto Ivan Turnovec