Cílem byl Bzybský hřeben na Západním Kavkaze, táhnoucí se paralelně s černomořským pobřežím. Cílem bylo uskutečnit výzkumné a explorační práce v západní části hřebene, v oblasti hory Abac, v rajonu ohraničeném strmými hřebeny Bzybského plató a Bzyb-Gagrskou antiklinálou.
Výprava vedená Josefem Wagnerem odcestovala z Bohumína 29.7.1980 dvěma vozidly – terénním Gaz M 461 a mikrobusem Škoda 1203 do Simferopolu na Krymském poloostrově, kde se spojila s dalšími účastníky výpravy, kterými bylo 25 speleologù Krymu, Lvova a Permu.Další cíl a místem sběrného tábora byla vesnice Bzyb, ležící pod Bzybským hřebenem, kam se sovětští speleologové vedení Genadijem Panťuchinem přemístili letecky.
Naše část výpravy se sem přemístila automobily během dalších dvou dnù. Z údolí pod Bzybským hřebenem pokračovala expedice transportem materiálu na hřeben. Část materiálu byla transportována do místa základního tábora vrtulníkem a druhá část byla vynesena při dvoudenním výstupu účastníky expedice.
Výstup pod vrchol Abac vedl po visutém mostě přes řeku Bzyb na 11. kilometru silnice Bzyb- jezero Rica. Nejdříve asi 2 km podél toku řeky a pak začíná v prudce stoupat neznačená stezka bukovým lesem až do výšky 1600 m.n.m.( převýšení asi 1800 m). Zde po překonání dalšího údolí ležel starý pastevecký „koš“, místo bivaku expedic. Další výstup vede lesem, který přechází v dva metry vysokým kapradím porostlou stráň a ve výšce okolo 1900 m.n.m. Stezka opět protíná starý smíšený les a asi po 2 kilometrech vychází naa otevřený hřeben , kde na okraji vápencového skaliska vytéká jediný vodní pramen rajonu.
Zde byl v roce 1980 vybudován základní tábor expedice. Po jeho vybudování byly zahájeny explorační práce v terénu. Bohumínská skupina dostala za úkol provést výzkum v lokalitě nazvané „ Bohumínská propast“, ležící pod vrcholem Abac. Vstup do propasťovitého jeskynního systému je ukryt mezi zaklíněnými balvany na severním okraji závrtu, ležící na severním okraji dlouhé závrtové řady na antiklinále Arabika. Úzký prùlez se postupně rozšiřuje a přechází ve Vstupní dom, ze kterého ústí systém dalších vertikál, končících v hloubce 126 metrù neprùleznou vertikální úžinou, které se asi po 4 metrech rozšiřuje a vhazované kameny prozrazovaly další hloubku okolo 20 metrù.V této části bylo další dny prováděno vysekávání otvorù pro založení náloží k odstřelení úžiny.( odstřel se však ani jednou nezdařil, neboť sovětské střelivo bylo značně staré, stejne tak roznětky).
V celém systému Bohumínské propasti vystupuje ze stěn propastí veliké množství preparovaných korálù rodu „ Tubulus“.
Krymská skupina pracovala v tom čase na JV sklonu hřebene, kde se podařilo proniknout do systému „K1- Slávy Panťuchina“ a během dvou dní dosáhnout hloubky 225 metrù. Třetí den je v tomto systému střídala naše skupina. Na dně propasti -105 m došlo při sestupu k uvolnění kamenù nad propastí a jejich pádu na dno, kde zrovna se z lana odstrojoval J. Wagner a jeho těžkému zranění .Byla proto ihned zahájena záchranná akce na jeho vytažení, komplikovaná hlavně transportem v několika set metrù dlouhém vstupním labyrintu úžin a plazivek. Po jeho vytažení byl pro nedùvěru v gruzínské nemocnice transportován v doprovodu lékařky zpět do nemocnice v Simferopolu.
Výprava pokračovala ve výzkumných pracích, které byly narušeny několika dalšími ale již lehkými úrazy a to hlavně v systému „K1“ , kde se podařilo nakonec dosáhnout hloubky – 400 metrù.( úrazy byly zpùsobeny hlavně padajícími kameny, neboť jak se později ukázalo v době pùsobení expedice procházel celý Kavkaz menšími zemětřeseními).
Při provádění povrchové mapy rajonu se podařilo učinit i významný archeologický objev. Na jedné z antiklinál expedice objevila několik kamenných kruhù a v nich více jak 1000 ocelových hrotù střel a šípù. Jak ukázaly pozdější konzultace s gruzínskými archeology jednalo se o středověké obětiště abcházských lovcù.
Výprava zakončila své pùsobení na Bzybském hřebenu 18 srpna a sestoupila k černomořskému pobřeží. Vozidlo Gaz a zbytek výpravy cestoval zpět přes centrální Kavkaz a obě vozidla se setkala v Charkově, kde však na Škodě 1203 praskla poloosa zadní nápravy a tak byl mikrobus z Charkova do Bohumína odtažen Gazem.

Účastníci výpravy byli:
Wagner Josef vedoucí výpravy Reichenbach Miroslav Konig Petr Demjen Miroslav Pecold Lumír Sýkora Pavel Šromová Ljuba




Josef Wagner: Kavkaz ´80