Expedice odcestovala z Bohumína 27.července 1982 dvěma vozidly mikrobusem Škoda 1203 a terénním M 461. Postupně po trase Bohumín-Lvov-Kijev-Simferopol- Novorosijsk- Soči , ( s několikadenní zastávkou v Simferopolu) přepravila do vesnice Bzyb, do místa sběrného tábora. Zde výpravu doplnilo 27 speleologù z Permu a 18 speleologù z Krymu.Pro velmi nepříznivé povětrnostní podmínky nebylo možné použít pro transport materiálu vrtulník a tak transport do místa základního tábora s převýšením okolo 2000 metrù probíhal vynáškou ve dvou etapách a trval celkem 3 dny.

Českou část expedice tvořili :
Josef Wagner ( vedoucí výpravy)
Miroslav Reichenbach
Radim Vladyka
Miroslav Strakoš
Václav Šutta
Petr Téma
Vlastimil Andrle ( novinář z novin Mladá fronta)

Hlavním vedoucím celé expedice byl Genadij Panťuchin.

Tábor výpravy byl postaven na místě tábora z roku 1980 ale výzkumné práce probíhaly na mnohem rozsáhlejším rajonu.Hlavní pozornost byla věnována systému „K1- Slávy Panťuchina“, ve kterém v roce 1981 se podařilo proniknout do hloubky – 550 metrù.Tento systém je vzdálen od základního tábora asi 500 metrù a po natažení telefonního spojení ke vstupu, zahájily činnost první transportní skupiny. První podzemní tábor byl založen v hloubce 225 m a druhý v hloubce 550 m a začala v něm pracovat krymská skupina, která po třech dnech dosáhla hloubky – 650 metrù.Vlivem silných dešťù se vytvářely ve všech propastech v podzemí silné vodopády a práce byla velmi ztížena.Po čtyřech dnech vystřídala v podzemí krymské družstvo česká skupina, která během tří dnù provedla kompletní mapovou dokumentaci systému. Po tomto byl zahájen retransport materiálu.
Výzkumy probíhaly i dalších částech Bzybského hřebenu. Bohumínská skupina prováděla explorační práce v členitém terénu západní části Bzyb-Gagrské antiklinály, kde bylo otevřeno několik závrtù a v jednom z nich objevena propast „Orcus“ ( -162 m). Nedaleko základního tábora objevila permská skupina propast nazvanou „Permská“ ( -163 m) a na antiklinále Arabika pak česká skupina objevila další propasti „Pod košem“, „Sněhová“ a „Kr 15“, jejichž hloubky však nepřesáhly 50 metrù.
Do vzdáleného rajonu okolo hory Chimsul ( asi den pochodu SV od základního tábora) byla vyslána osmičlenná krymsko-permská skupina, která zde během pěti dní objevila řadu propastí, z nichž nejhlubší je „Kr-16“ , ve které dosáhli hloubku – 170 metrù a systém pokračuje dalšími vertikálami.Pro nedostatek času však byl výzkum přerušen.
Bohumínská skupina provedla také první explorace ve vzdáleném rajonu severně od hory Čipžarga, kde bylo zaregistrováno 10 neznámých jeskyní a propastí.
Práce na hřebenu byly zakončeny 18. srpna a byl zahájen sestup výpravy do Nového Afonu a 21 srpna se výprava vydala na zpáteční cestu po trase Suchumu-Tbilisi-Křížový prùsmyk-Rostov-Kijev-Lvov-Bohumín. Zpáteční přeprava byla komplikovaní poruchou na vozidle Š 1203,. Kdy ještě na Kavkaze došlo ke zničení jednoho válce v motoru vozidla( jízda pokračovala na 3 válcích) a u města Kijeva došlo ke zničení dalšího válce a mikrobus byl do Bohumína tažen celou trasu vozidle GAZ M 461.





Josef Wagner: Kavkaz ´82